Československé opevnění - tvrz Smolkov 1935 - 1938

Československé opevnění v dobovém tisku 1936 až 1938

Důstojnické listy, ročník XVIII., Praha 13. říjen 1938, č. 42, str. 1

Dobudujeme svá opevnění!

Utrpěli bychom však mnohem horší porážku, porážku zbavující nás národní a lidské důstojnosti, kdybychom nedovedli dobudovat stará opevnění vy svých srdcích, kdybychom pro sobectví, pohodlnost, hmotnářství nevykonali to, k čemu nás zavazuje odkaz 28. října a zahraniční revoluce, kdybychom nedovedli vybodovat nový život, k němuž se spontánně hlásí noví lidé.

Důstojnické listy, ročník XVIII., Praha 13. říjen 1938, č. 42, str. 2

rubrika Události jednoho týdne Sobota, 8. říjen

MNO, vyzvalo firmy, aby ohlásily nároky na náhradu škod vzniklých zastavením opevňovacích prací. Některé firmy oznámily, že nevznesou nároků, aby nezvyšovaly těžkosti republiky.

Branná politika, 5. listopadu 1938, č. 14, str. 236 a 249

Co stála naše opevnění a mobilizace

Z maďarského a polského rozhlasu jsme slyšeli jmenovat sumy, nad nimiž by i chladnokrevnému počtáři naskočila husí kůže. Však také číslo 40 miliard je něco, co si jakž takž dovedou představit hvězdáři, ale vůbec ne ten, jemuž byla tato suma rozhlasem servírována. Československo to prý vydalo na svá opevnění a mobilizaci! Odpovídám na to aby bylo jasno. Postavili jsme svá opevnění za necelé 2 miliardy. Tato suma vynaložená na naše opevnění, nebyla ztracena. Část opevnění zůstala na našem území. Všechen materiál k stavbě byl domácího původu. Opevňovací práce byly prováděny v době nejhorší nezaměstnanosti. Desetitisíce našich lidí mělo práci a výdělek a tím se ulehčilo na trhu práce.

Vojenský svět, č. 7 1938, str. 244

Z projevu arm. gen. L. Krejčího, náčelníka hlavního štábu čs. branné moci, v březnu 1938

Soudobé vojenské úsilí je orientováno na otázku zvýšení pohyblivosti, rychlosti a ofenzivní průraznosti armády. Zavádění rychlých, motomechanizovaných jednotek je závěrem tohoto snažení. Zdá se pravděpodobným, že zásahu těchto jednotek nebude předcházeti hromadné vypovězení války, aby bylo možno co nejvíce vytěžiti z efektu překvapení. Rychlý, brutální útok těchto jednotek ve spojitosti se vzdušnými silami, vedený s plnou bezohledností a řízený do nejcitlivějších míst nepřátelského státu, bude asi formou počátečních operací válečných. Úkolem těchto operací bude zranit ony prostory nepřátelského území, na jichž intaktním zachování a provozu budou záviseti úspěšné přípravy, státu k válce.

Když by takto vedený výpad měl úspěch mohl by značně ochromit pohotovost armády zvláště u nás pro mělkost státního území a mezinárodně politickou exponovanost. Je nutno si také uvědomit, že v prvním období války, tj. do doby mobilizování státu, nemůžeme počítati s okamžitou aktivní pomocí našich spojenců pro jejich vzdálenost. To znamená, že budeme v kritické době odkázáni jen na sebe a musíme být s to, sami bez cizí pomoci úspěšně těmto prvním operacím čelit. Nejúčelnější odpovědí na tyto myšlenky je vytvoření souvislých bariér, schopných zabránit pronikání nepřátelských sil.

Tyto bariéry tvoří stálá opevnění, která budou míti za úkol:

• zajistit čas k provedení mobilizace států a nástupu armády;
• zajistit před vpádem nepřátelských sil ta důležitá centra, na jejichž nerušeném provozu závisí pohotovost a schopnost armády;
• zajistit důležité prostory jako výchozí základnu pro účelný zásah  polní armády do války.

Tyto úkoly vyžadují utvoření přehrad schopných boje jak proti pancíři, tak i živým silám. Jejichž realizování tvoří komplex nových problémů, jejich řešení vyžaduje velmi dlouhé doby, nemá-li ukvapeností dojít k chybám. Je to také problém velmi nákladný.

Se studiem opevnění bylo u nás započato v roce 1935, k výstavbě opevnění se přikročilo v roce 1936 a roku 1937 došlo k plnému rozvoji práce. Postup výstavby opevnění jde dobře kupředu a až dosud nebylo žádných rušivých prvků, které by ohrozily věcné a klidné další pokračování.

Otázka osádek opevnění je rovněž úspěšně vyřešena a dnešní kontingent armády zatím dovoluje střežení, obsazení a výcvik jednotek pro opevnění určených. Aniž polní armáda ztratila na své pohotovosti.

Z hospodářského hlediska mělo rozhodnutí vlády přikročiti ke stavbě opevnění velmi dobrý vliv na zmenšení nezaměstnanosti a tím na pohyb celého hospodářství a průmyslového státního aparátu. Význam politický se projevil ve zvýšení prestiže státu hlavně u našich spojenců, poněvadž jsme dokázali, že vláda a lid rád přináší těžké finanční oběti pro svůj stát a že jej chce a bude bránit. A našim možným nepřátelům opevňovací práce dávají jistě podnět k zamyšlení, má-li plán brutálního útoku na nás vyhlídku na rychlý úspěch!

Venkov, 24. února 1938, ročník 23, č. 46, str. 1

Není obnaženého místa na hranicích republiky

Opevnění na hranicích posílila prestiž státu. U nepřátel i spojenců. Měla také dobrý vliv na vývoj hospodářského a politického dění. Opevnění ukázala, že lid přináší veliké finanční oběti proto, že svůj stát chce také na těchto místech bránit.

Není obnaženého místa na hranicích republiky, kam by cesta nepřítele byla procházkou. Všude je rozprostřena působnost palebných zdrojů, chráněných pancířem a betonem. V roce 1935 bylo započato se studiem opevnění, s jeho výstavbou roku 1936. Jaký nadlidský kus práce našich vojáků, korunovaný radostným a nadějným rozvojem loňského roku!

Důstojnické listy, 28. května 1936, č. 22, str. 6

Půjčka na obranu státu

Vojenská obrana potřebuje uskutečnění prací všech druhů a při nich najde chléb velký počet nezaměstnaných. Půjčka na obranu státu bude tedy novou půjčkou práce s tím toliko rozdílem, že její výnos bude mít konkrétní určení. Tato okolnost posílí důvěru občanů, neboť každého jejich haléře bude využito k obraně vlastních států hmotných i morálních.

Půjčka bude vydávána v dluhopisech 3% a 4,5%. Oboje dluhopisy budou umořeny slosováním v 50. letech, počínajíc rokem 1938. Ministr financí je zmocněn umořování kdykoliv zesílit a neumořenou posud část půjčky kdykoliv splatit dílem anebo zcela po tříměsíční výpovědi. Upisovací kurz určí ministerstvo financí. Úrokový výnos 3% dluhopisů půjčky na obranu státu jest osvobozen od daně důchodové a nemusí být uváděn v přiznání k této dani. Upisovatelné 3% půjčky obrany státu jsou také účastni daňové amnestie. Amnestie záleží v tom, že zatajené příjmy a výtěžky, jichž poplatník použil k úpisu půjčky obrany státu, jakož i zatajené obraty, odpovídající těmto zatajeným příjmům a výtěžkům nesmějí být dodatečně na léta 1935 a předchozí podrobeny přímým daním a dani z obratu a přebytkové, a proti upisovateli nesmí být zavedeno trestní řízení pro zkrácení těchto daní.

Daňová amnestie, s níž bude spojeno upsání půjčky na obranu státu, ulehčí svědomí mnohých poplatníků a každý příspěvek na tuto půjčku bude také přiznáním ke státu a projevem vůle přinést hmotnou oběť k obraně hranic.

Důstojnické listy, 4. červen 1936, č. 23, str. 2

Vše na obranu státu

Poslanecká sněmovna i senát schválili rezoluci - účelem půjčky na obranu státu je zároveň také obstarávání práce. Při větší nezaměstnanosti v některých oblastech se vláda vyzývá vzíti při zadávání prostředků z půjčky na obranu státu především zřetel na nezaměstnané okresu, ve kterém mají býti tyto práce provedeny. Současně se má při zadávání prací z prostředků této půjčky dbát oněch továrních podniků, které jsou v oblastech nezaměstnanosti nejvíce postižených. - Upisovací lhůta půjčky na obranu státu již byla určena na dobu 8. června do 11. července. Upisovací kurz pro oba typy tj. 3% a 4,5% byl stanoven na 97 Kč.

Vojenský svět, srpen 1938, č. 9-10, str. 343-344

Hmotná a morální příprava obrany státu dnes na prvním místě

K zajištění hranic státu (opevnění) a k modernizování výzbroje celé armády byly zajištěny další prostředky vypětím sil celého národa. Půjčka na obranu státu zajistila dalších 3600 miliónů Kč. Důležité je, že tyto prostředky byly opatřeny doma. Armádní činitelé jsou si vědomi s celým národem toho, že se tyto oběti projevují především v daňové politice státu. Proto se úzkostlivě šetří. Peníze, věnované na vybudování armády, jsou jen zdánlivě neproduktivní. O výsledcích použití jich jste se přesvědčili právě když nastoupili záložníci. Naši vojáci hospodaří s národními penězi co nejúsporněji. Hodnota bezpečí, které armáda zajišťuje státu, je přímo závislá na jakosti armády. Žijeme v nejtěžší době a za poslední 4 léta jsme vykonali ve své obraně nejvíce. Hmotná a morální příprava obrany států vyžaduje dnes hlavního úsilí i na finančním poli. Je třeba odvahy i k dalším obětem, je třeba vytrvat a vydržet.

* Další prostředky asi - 6 miliard - byly mobilizovány fondy pro věcné potřeby, zák. 240/1936 a 127/1934. Tyto prostředky byly již obráceny v materiál.

Ohlas na půjčku na obranu státu v občanském tisku. Vyšlo v Důstojnických listech, 4. června 1936, č. 23, str. 5

Ranní noviny (27/5) - vše z půjčky musí dostat stát -nic zbrojaři. Je třeba aby byly dány pevné záruky, že nebude prováděna lichva s materiálem, potřebným k výzbroji armády a k provádění voj. stavebních investic. Vláda musí usilovat, aby se nikdo neobohacoval z výtěžků, které uvolňuje občanstvo pro stát.

Lidové listy (27/5) - půjčka znamená pro nás zabezpečení všech hodnot a to jak hospodářských, tak mravních.