Měsíc červen
1935-19.6. až 24.6.
Určeno podrobné umístění pěchotních srubů od Steinbergu po Zemskou bránu u ŽSV III a tato trasa schválena náčelníkem hlavního štábu.
1936-2.6.
Byl dokončen ŘOPem úhrnný program opevňovacích prací v Československu.
1936-4.6.
Projednání úhrnného programu opevňovacích prací Nejvyšší radou obrany státu (NROS).
1936-5.6.
Vláda ČSR vzala na vědomí projednání úhrnného programu opevňovacích prací Nejvyšší radou obrany státu.
1937-28.6.
Počátek výstavby těžkého opevnění na Náchodsku.
Pramen:
Ota Holub:
Zrazené pevnosti,
Praha 1982
FAQ - Často kladené otázky
1. Kolik plánováno ŘOP postavit objektů těžkého a lehkého opevnění v ČSRa kolik se jich skutečně podařilo do Mnichovské dohody vybudovat ?
"Konečný program" generála Husárka z listopadu 1937 počítal s vybudováním 1276 objektů těžkého a 12 463 objektů lehkého opevnění. Do Mnichovské dohody (29. - 30. září 1938)se podařilo stavebně dokončit 263 objektů těžkého a přes 10 000 objektů lehkého opevnění. Musím zde ještě upozornit na skutečnost, že čísla o počtu vybudovaných objektů se v literatuře často rozcházejí a někdy je uváděno také pouze 226 objektů těžkého opevnění.
2. Jaké byly hlavní úkoly opevnění při obraně republiky?
K hlavním úkolům, které mělo opevnění splňovat patřilo:
- Zajistit vhodný nástupový prostor mobilizované armády.
- Posílit obranu hlavního města Prahy.
- Zajitit komunikační spoje mezi Českem a Slovenskem.
- Chránit důležitá průmyslová centra.
- Umožnit a usnadnit ústupové manévry armády ve směru západ-východ.
3. Kolik se podařilo dokončit dělostřeleckých tvrzí a kolik jich zůstalo rozestavěno?
Původní plány ŘOP počítaly s vybudováním 16 dělostřeleckých tvrzí v prostoru Odra-Krkonoše. Započato bylo s výstavbou 9 tvrzí. Stavebně dokončeny byly - Smolkov, Hůrka, Bouda, Adam, Hanička. Rozestavěny zůstaly - Šibenice, Skutina, Dobrošov a Babí.