Měsíc říjen
1935-15.10.
Zahájena výstavba prvního podúseku opevnění u ŽSV II na Ostravsku.
1936-23.10.
Začaly se vytvářet jednotky Stráže obrany státu (SOS), složené z příslušníků četnictva, policie a také armády, finanční stráže a civilních dobrovolníků, jejichž úkolem bylo střežit hranice a udržovat v pohraničních oblastech klid a pořádek.
1937-16.10.
Zahájení stavby tvrze Babí
1938-1. až 10.10.
Čs. pohraničí bylo v pěti pásmech postoupeno nacistickému Německu.
Pramen:
Ota Holub:
Zrazené pevnosti,
Praha 1982
Poloha a stručná charakteristika objektů tvrze Smolkov
Tvrz se nalézá na kopci Padařov kóta 3401 nad obcí Smolkov východně od Opavy mapka k nahlédnutí). Stavebně byla zahrnuta pod II. ženijní skupinové velitelství - Hlučín, ale takticky přináležela i k opavskému úseku. Sruby tvrze jsou umístěny mimo palebné přehrady těžkého i lehkého opevnění v tomto úseku, což lze pokládat za velmi atypické neboť objekty měly tvořit základnu pro pevnostní dělostřelectvo podporující obrannou linii mezi plánovanou tvrzí "Orel" a Opavou.
Celý hlučínský úsek vytvářel přes 25 kilometrů dlouhou obrannou linii mezi obcemi Smolkov a Darkovičky, kde kromě dvou dělostřeleckých tvrzí (Orel a Smolkov) bylo vytyčeno dalších 47 objektů těžkého opevnění a zároveň v prostoru Smolkova i 28 objektů opevnění lehkého.
Pro lepší pochopení termínu tvrz zde ocituji oficiální definici tvrze podle směrnic Ředitelství opevňovacích prací:
"Tvrz jest uzavřená soustava pěchotních a dělostřeleckých srubů, dělostřeleckých a minometných věží, podzemních ubikací pro osádku tvrze, skladiště střeliva a různého materiálu. Všechny tyto složky jsou spolu spojeny podzemními chodbami, na povrchu terénu jsou obklopeny souvislým pásmem překážek a tvoří tak samostatný celek".2
Komplex tvrze Smolkova patří co do počtu objektů k nejmenším v rámci čs. opevnění, avšak je jednou z pěti tvrzí stavebně dokončených (mimo Smolkova se podařilo dokončit ještě tvrze Hůrka, Bouda, Adam a Hanička). V rámci úseku II. ženijního velitelství byla ale tato stavba největší. Tvrz je tvořena celkem pěti pevnostními objekty - dělostřeleckou otočnou věží, dělostřeleckým srubem, pěchotním srubem (tzv.bojové objekty), vchodovým objektem a dělostřeleckou pozorovatelnou tvrzovou.
- Stehlík Eduard: Lexikon tvrzí čs. opevnění z let 1935-38, Praha 1992, s. 38.
- tamtéž, s. 3