Přeskočit navigaci
Armyshop www.top-armyshop.cz

Měsíc srpen

1934-srpen
První návštěva skupiny československých důstojníků v objektech francouzské Maginotovy linie.

1934-7.8.
Při zemském vojenském velitelství Praha a Brno zřízeny opevňovací skupiny.

1935-Srpen
Vyhlášena soutěž na výstavbu prvního podúseku těžkého opevnění na Ostravsku s objekty S-2 až S-8.

1936-16.8. až 20.8.
Průzkum tvrze Dobrošov a rozmístění objektů.

1938-31.8.
Čs. hlavní štáb vydal směrnice pro činnost armády pro případ nacistického povstání v pohraničí.

Pramen:
Ota Holub:
Zrazené pevnosti,
Praha 1982

Zájem nacistických špiónů o tvrz Smolkov

Na tvrzi Smolkov probíhaly stavební práce velkého rozsahu, které nebylo pochopitelně možné zcela utajit před okolním obyvatelstvem. Celý prostor kolem stavby byl sice důkladně střežen hlídkami V. hraničářského praporu a jednotlivé objekty obklopovala vysoká dřevěná ohrada, avšak přesto se německá zpravodajská služba (Abwehr) o budování tvrze Smolkov již brzy dozvěděla.

Nacistická vojenská zpravodajská zpravodajská služba se snažila získávat informace o výstavbě opevnění především za pomocí agentů z řad místního obyvatelstva hlásícího se zejména k německé národnosti. Vedoucí agent špionážní rozvědky slezského gestapa advokát dr. Haroske z Ratiboře kontaktoval už například v roce 1935 zednického políra Emila Prasseka ze Sudic (člena VDA). Slíbil mu vysoký finanční příspěvek pro VDA na soukromé vyučování německých dětí a pro něj samotného, bude-li mu pravidelně jednou měsíčně poskytovat podrobné zprávy o postupující výstavbě opevnění na celém Hlučínsku a jeho okolí. Emil Prassek využil svých zkušeností zednického políra a důkladně rekognoskoval některá staveniště, kde se budovalo opevnění. A zároveň zaměřil rovněž svou pozornost na kopec Padařov u Háje ve Slezsku, kde se od dělníků na stavbě pracujících dozvěděl detaily o výstavbě tvrze Smolkov.

Agenta Emila Prasseka se podařilo odhalit až v souvislosti se zatýkáním členů již zmiňované protistátní organizace "privatuntericht". U zednického políra byla následně provedena domovní prohlídka a ostravská policie u něj nalezla podrobné plánky a nákresy opevnění v tomto úseku. Na základě těchto důkazů a svého přiznání byl rok po svém zatčení - v květnu 1938 Emil Prassek odsouzen k 25 letům těžkého žaláře za zločiny vyzvědačství. Vojenský znalec ho dokonce tehdy označil v soudním spisu jako "agenta-rezidenta."1

Pro nacistickou zpravodajskou službu operovalo na Hlučínsku ještě mnoho dalších agentů. Několik z nich se bohužel odhalit nepodařilo, někteří byli zatčeni např. na základě výpovědí svých dříve zadržených kolegů a k odhalení některých dopomohla pouze čistá náhoda. Jeden takový případ se stal i v okolí tvrze Smolkov. V srpnu 1937 si všiml totiž cestář František Měch krajně podezřelého muže na silnici vedoucí ze Smolkova do Hrabyně, který si nenápadně poznamenával něco do svého zápisníku. Neznámého podezřelého proto zadržel a odvedl na nejbližší četnickou stanici. Po osobní prohlídce vyšlo najevo, že se jedná o Franze Mlinka narozeného v Malých Hosticích. Jeho zápisník obsahoval nákresy lehkého i těžkého opevnění v této lokalitě. Při následné domovní prohlídce byly objeveny další kompromitující materiály, které ho usvědčily ze špionáže. Byly to především zdařilé snímky pevností, vzorky betonu na stavbách používaného a poměrně přesné nákresy polohy jednotlivých objektů, mezi nimi i Smolkova. Zadržený Franz Mlinek se na základě těchto nezvratných důkazů přiznal, že již pět měsíců spolupracuje s nacistickými agenty Gostekem a Flaschkem. A že za peněžní úplatu jim dodával informace o Hlučínském opevnění a tvrzi Smolkov. Brněnský krajský soud před nímž obviněný záhy stanul, ho odsoudil ke dvaceti letům vězení za vojenskou špionáž.

Přesto se podařilo mnoho agentů pracujících pro abwehr odhalit a soudy při vynášení rozsudků výškou trestu rozhodně nikdy nešetřily. Nepodařilo se zabránit utajení opevňovacího programu a nacistické zpravodajské službě se dostaly do rukou velmi cenné poznatky o stavu pohraničního opevnění v celé republice. Tento fakt měl za následek bohužel celkové oslabení bojeschopnosti tvrzí a řopíků včeskoslovenském pohraničí.


  1. Holub Ota: Zrazené pevnosti, Praha 1982, s. 139
- Reklama -