Měsíc březen
1935-20.3.
Zřízena rada pro opevňování a ředitelství opevňovacích prací.
1938-12.3.
Anšlus Rakouska. Téhož dne se konala důležitá porada ŘOPu o další výstavbě opevnění.
1938-26.3.
Zahájeno vyzbrojování úseku Králíky - Mladkov.
Pramen:
Ota Holub:
Zrazené pevnosti,
Praha 1982
www.top-armyshop.cz
Podzemí tvrze
Všechny objekty Smolkova byly napojeny na rozsáhlý podzemní systém, který měl přibližně tvar písmene ypsilon. Nezranitelnost podzemí zajišťovalo jeho umístění 
minimálně dvacet metrů hluboko ve svahu. V hlavní přístupové chodbě do objektu se nalézalo stálé minové zařízení, které mohli obránci použít v případě, kdyby nepřítel dobyl vchodový objekt. Vzniklá destrukce by zavalila jedinou přístupovou cestu do podzemí tvrze. Za stálým minovým zařízením byly v podzemí zřízeny sály pro filtrovnu, ventilaci a strojovna s dieselagregáty na výrobu elektrické energie a rovněž sklady pohonných hmot. Potom následoval hlavní sklad dělostřelecké a pěchotní munice a dolní kabelová komora. V těchto místech ústil z nitra tvrze také nouzový východ, který byl v případě zavalení hlavní přístupové chodby výbuchem, jediným místem odkud mohla posádka tvrz opustit (jednotlivé objekty totiž vlastní východ neměly).
Mezi rameny chodeb podzemního systému byly v nejhlubším místě kopce vybudovány prostorná kasárna a další kabelové komory. Pomocná úložiště munice se nalézala i pod objekty MO-38 a MO-39.
Dopravu střeliva k jednotlivým srubům zde zajišťovala úzkorozchodná dráha a dále pak přímo ke zbraním nákladní výtahy. Celý tvrzový komplex byl plánován jako naprosto soběstačný, a proto měla tvrz i vlastní zdroje pitné vody a jak již jsem se zmínil i elektrické energie. Zásoby munice a proviantu měly být natolik dostatečné, aby vystačily posádce Smolkova na několik týdnů bojů i bez možnosti jakéhokoliv vnějšího zásobování.