Měsíc květen
1935-1.5. až 11.5.
Návštěva osmi čs. důstojníků v čele s generálem Husárkem a Štěpánkem v opevněném sektoru Štrasburk Maginotovy linie.
1935-4.5.
Nástup prvních důstojníků k ŽSV II Hlučín.
1935-10.5. až 21.5.
Vytyčena tvrz Grünwald.
1937-20.5. až 21.5.
Prezident republiky schválil definitivní organizaci hraničářských pluků a praporů a jejich dislokaci.
1936-9.5. až 27.5.
Betonáž zkušebního objektu v Jincích.
1936-19.5. až 22.5.
Průzkum trasy od Dobrošova po Stachelberg v úsecích Trutnov a Náchod.
1937-11.5.
Zahájeno vyzbrojování úseku Ostrava
1937-12.5. až 14.5.
Vytyčena tvrz Skutina.
Pramen:
Ota Holub:
Zrazené pevnosti,
Praha 1982
www.top-armyshop.cz
Úvodní slovo o československém opevnění
V roce 1933 byl v sousedním Německu zvolen říšským kancléřem Adolf Hitler a moc tak uchopili do svých rukou pevně fašisté. Prudce vzrostlo nebezpečí německého útoku na Československo, které bylo první překážkou v budování velkoněmecké hegemonie v Evropě. Velení československé armády mělo na výběr dvě možnosti, jak zajistit obranu republiky. Buď vybudovat moderní motorizovanou armádu schopnou vést pohyblivou válku nebo se přiklonit k francouzskému způsobu obrany státu, a to postavením rozsáhlého systému pohraničního opevnění podél hranic. Jako lepší se ukázala býti druhá varianta, protože československá republika neměla dost lidských a materiálních zdrojů pro postavení plně motorizované armády. O samotné výstavbě pohraničního opevnění bylo rozhodnuto na podzim v roce 1934 v souvislosti s vznikem nové koncepce obrany republiky. Následně bylo pro organizaci budování opevnění zřízeno Ředitelství opevňovacích prací (ŘOP) pod vedením generála Karla Husárka.
Výstavba pohraničního opevnění byla naplánována na několik etap. První etapa měla skončit v roce 1942 a poslední na začátku padesátých let. V typovém vývoji pevnostních staveb šlo ŘOP vlastní cestou a francouzských zkušeností při výstavbě Maginotovy linie využívalo spíše doplňkově. Československé opevnění se dělilo na lehké a těžké. Lehké opevnění sloužilo k obraně méně strategicky důležitých míst a také jako doplněk těžkého opevnění. Těžké opevnění se dělilo jednak na tzv. izolované pěchotní sruby a na tak zvané tvrze. Tvrze byly stavěny jen v místech nejpravděpodobnějšího nepřátelského útoku (pouze v úseku Odra-Krkonoše) a měly být schopny zastavit útočníka na delší dobu, než se zformují jednotky ve vnitrozemí. Jednou z mála dokončených staveb tohoto typu je i dělostřelecká tvrz Smolkov. O této tvrzi nebylo zatím v literatuře zabývající se československým předválečným opevněním mnoho napsáno, stojí jaksi mimo zájem badatelů v tomto oboru, a proto jsem se rozhodl vytvořit stránky právě o ní.
Petr Kovář - autor
V současnosti tvrz Smolkov využívá armáda České republiky a její vnitřní prostory slouží jako skladiště. Přístup do nitra tvrze není povolen. Návštěvník si může prohlédnout exteriéry jednotlivých objektů, kromě objektu vchodového, který je obklopen plotem a je veřejnosti nepřístupný. Povrchem tvrze prochází značená turistická stezka.
Petr Kovář, *1978,
vystudoval mezifakultní studium na PřF UK a FF UK,
obor Historie-Geografie.
Petr Kovář v současné době pracuje jako kreativní grafik a flash designer http://www.rififi.cz.
Petr Kovář je rovněž tvůrcem webu o dělostřelecké tvrzi Adam a též je autorem projektů Historie počítačů a Bellum.cz – slavné bitvy českých dějin.
- Moje ikonky -
